Poprvé v životě píšu článek ke kterému mám neuvěřitelný respekt... Tenhle článek jsem chtěla napsat už mockrát, ale nikdy jsem se k němu nedostala. Asi proto, že jsem vždy tohle datum propásala, i když je to zrovna v mém případě nepochopitelné, což se dozvíte dále. Bude to směs informací, které jsou všeobecně známé a mých pocitů...

Pro mnoho lidí to byl den, jako každý jiný. Asi i pro mě. Jako každé všední ráno jsme doprovodily ségru do školy a pak mě mamka dovedla do školky. Což byl samozřejmě boj, protože já jsem co by 6ti leté dítě měla až panickou hrůzu z toho, že si mě ze školky už nikdo nevyzvedne, takže jsem pravidelně utíkala za mamkou hned jak se za ní zavřely dveře od mateřinky. Takže jakmile jsem přišla, všechny děti se ke mě musely přihnat a zabavit mě, abych si nevšimla, že mamka nepozorovaně odešla. Úsměvné je to, že odpoledne, spíše k večeru jsem naopak nechtěla domů :D Takže zpátky... Den jako každý jiný. Každé ráno po snídani se na nějakou dobu zapla televize, kde běžela Kouzelná školka, Kostičky a podobné dětské pořady. Naše nadšené sledování oblíbených pořadů v určitý moment přerušilo mimořádné zpravodajství. Nechápavě jsme pozorovali, co se děje. Přidaly se k nám snad všechny učitelky/vychovatelky. Před očima mi běhaly katastrofické pohledy na hořící budovu, šlehající plameny, náraz letadla do druhé budovy, ustrašené a vyděšené Američany, jak běží po Manhattanu. Teroristický útok na World Trade Center - 11.září 2001 - respektivě útok na Ameriku. Záběry se opakovaly znovu a znovu. Nechyběl křik reportérů a lidí, kteří záběry zachytili. Byl to zlý sen. Byla jsem jako omráčená. Co pro mě bylo asi nejhroší bylo to, že právě ten den mi bylo 6let. Moje narozeniny a takováhle tragédie. Jasně, mohl to být jiný den a vždy by měl někdo narozeniny... Moc si toho nepamatuju, ale co si pamatuju dodnes byl ten hrozný pocit. Strach, pocit toho, že nikde není bezpečno. Seděla jsem a brečela. Chtěla jsem pryč. To lidské utrpení bylo všudy přítomné. Navíc, když se postupně zbortily obě budovy. Konec světa, totální apokalypsa.

K útoku se přihlásila islamistická organizace al-Káida. Celý útok provedlo 19 příslušníků této organizace. Ti unesli čtyři letadla na komerčních linkách společností American Airlines a United Airlines. Let American Airlines 11 uneslo 5 teroristů v čele s Egypťanem Muhammadem Attou a násilím se ujali řízení letadla. V 8:46 místního času letadlo v rychlosti 220 m/s narazilo do Severní věže Světového Obchodního Centra. Budova byla zasažena mezi 94. a 98. patrem. Při nárazu zahynulo všech 92 osob na palubě např. televizní producenta seriálu Frasier David Angell s manželkou Lynn, herečka Berry Berenson, teroristé, lidé v budově v místě nárazu a po pádu budovy Severní věž WTC v 10:28 stovky dalších. Spolu s věží byl zničen i přilehlý hotel Marriott. Let United Airlines 175 byl unesen rovněž 5 teroristy, kteří se násilím dostali k řízení letounu. Let pilotoval Marwan al-Shehhi. V 9:03 místního času letadlo narazilo v rychlosti 254 m/s do Jižní věže WTC. Budova byla zasažena mezi 78 a 84. patrem. Náraz letadla byl přenášen v přímém televizním přenosu a mohly ho tak vidět miliony lidí po celém světě. Na základě toho, že i do Jižní věže narazilo letadlo si všichni uvědomili, že obě letadla do Světového obchodního centra havarovala ve skutečnosti úmyslně, o nehodě (o které se uvažovalo, když narazilo 1. letadlo) v tuto chvíli už nemohla být řeč. Jižní věž se zřítila v 9:59. Celkem ve věži zahynulo přibližně 630 osob. Uneseno bylo další letadlo. V 9:37 narazil Let American Airlines 77 do budovy Pentagonu, sídla Amerického Ministerstva obrany. Zemřelo všech 64 lidí na palubě a dalších 125 v budově. Posledním uneseným letadlem byl Let United Airlines 93 (film: Let 93), který pilotoval Libanonec Ziad Jarrah. Několik pasažérů se během únosu spojilo pomocí mobilních telefonů s lidmi na zemi a dozvěděli se o útocích. Pasažéři se tudíž rozhodli teroristy přemoci, zmocnit se kontroly nad letadlem a zabránit tak dalšímu útoku. Po souboji mezi pasažéry a teroristy se letadlo zřítilo do polí v Shanksville, Pensylvánii. Letadlo letělo na Washington, D.C. a spekuluje se, že mělo za cíl zasáhnout Bílý dům anebo americký Kapitol.

Následkem útoků z 11. září 2001 zemřelo 2 996 lidí (2 977 + 19 teroristů). Zemřelo přes 400 záchranářů. V budovách WTC a jejich okolí si útoky vyžádaly 2606 životů. 292 lidí bylo zabito na úrovni ulice hořícími troskami a padajícími těly těch, kteří vyskočili z oken Světového Obchodního Centra. V přímém důsledku útoků zemřelo 372 cizích státních příslušníků, z nichž dva byli Češi. Kromě 55 vojáků, kteří zahynuli v Pentagonu, byli všichni ostatní civilisté. Více než 90 zemí přišlo o své občany. Z trosek se podařilo zachránit 20 lidí.

V roce 2007 se mezi oběti nemocí spojených s útokem začali započítat i lidé, kteří byli zasaženi nebezpečným prachem ze zborcených budov. Oblak toxického popela, který se následkem útoku uvolnil do ovzduší a pohltil Manhattan stojí za onemocněním rakovinou u mnoha lidí, kteří přežili. Jacquelin Febrilletové byla ve 41letech, (15let po tragédii) diagnostikována rakovina, způsobená toxickými látkami v popelu z budov WTC. Bohužel není jediná. Richard Fahrer, tehdy 19 letý mladík sice nebyl v oblasti 11. září, ale v letech 2001 až 2003 pravidelně pracoval jako zeměměřič na jižním Manhattanu. Dnes je mu 37 let a před osmnácti měsíci mu lékaři diagnostikovali rakovinu tlustého střeva. Jacquelin i Richard Fahrer představují jen zlomek stále narůstající kategorie pacientů, kteří žili nebo pracovali poblíž Světového obchodního centra. Ačkoliv se tito lidé nijak nepodíleli na záchranných pracích či jiných, které následovaly, jejich zdraví i život jsou útokem ovlivněny navždy. V 54 letech zemřel v roce 2011 Randy Wiebicke. Poručík, který 11. září přispěchal na pomoc kolegům, i když neměl službu. Podlehl rakovině zvané mnohočetný myelom. V září 2010 našli lékaři i Johnu O'Neillovi (hasič) rakovinu v několika částech těla. Zemřel o půl roku později. Bylo mu 59 let. Asi nejznámější přeživší se stala bankovní úřednice, která unikla z 81. patra Severní věže, WTC - Marcy Borders. Její fotografie zaprášené ženy, prchající od právě zbořeného Světového obchodního centra, obletěla svět. Propadla depresím, alkoholu a drogám ve snaze zapomenout. V srpnu 2014 jí byla diagnostikována rakovina žaludku na níž 24. srpna 2015 zemřela. Zůstaly po ní dvě děti - dcera Noelle a syn Zayden. Následkem útoku z 11. září se do ovzduší nad Manhattanem uvolnilo bezprecedentní množství chemikálií, včetně dioxinů, zplodin z PVC, olova, azbestu, rtuti a dalších karcinogenních látek. Teď s 19. výročím tragédie nepřestává New York počítat pacienty, u kterých se vyvinula rakovina nebo jiná závažná onemocnění související s toxickým mračnem, který se vznášel nad Manhattanem po dobu několika týdnů. (Podle zprávy z roku 2015 zemřelo přes 1400 policistů, hasičů a záchranářů vlivem toxinů z trosek. A zpráva z roku 2016 udává, že onemocnělo v souvislosti s útoky rakovinou nejméně 4962 lidí, kteří pomáhali v troskách WTC.)

Konspirační teorie tvrdí, že Světové obchodní centrum bylo zničeno řízenou demolicí a někteří spekulují o tom, že poškození Pentagonu nezpůsobilo linkové letadlo. Z toho vyvozují, že americká vláda o útocích věděla a nezabránila jim, nebo je dokonce sama organizovala. Film Zeitgeist The Movie tuto teorii hájí a na základě mediálních zpráv a svědectví odborníků i očitých svědků, problematizuje všeobecné zmedializované povědomí o této události.

Ve dnech následujících po útoku se konalo mnoho vzpomínkových akcí a vzniklo mnoho improvizovaných památníků. Další vzpomínkové akce se konají pravidelně v den výročí útoku. Mezi nejviditelnější patří Tribute in Light (pocta světlem), noční instalace 88 světlometů umístěných v půdorysech WTC. Ta se koná od roku 2002 každoročně v den výročí útoku. Od soumraku 11. září až do úsvitu 12. září vysoko nad město září dva sloupce světla. Připomínají tak budovy "dvojčat" a sahají do výšky až 6 kilometrů od země, což opravdu vytváří dojem světel vedoucích až "do nebe". Mohutné sloupy světel jsou samozřejmě velmi dobře viditelné, zahlédnout se dají v okruhu neuvěřitelných 100 kilometrů kolem New Yorku. Vítězným projektem pro stavbu trvalého památníku obětí na Ground zero se stalo dílo architektů Michaela Arada a Petera Wolkera s názvem Reflecting Absence (Odraz nepřítomnosti). To počítalo s vytvořením dvou nepříliš hlubokých "nádrží" přesně na místech, kde stály věže WTC. V těchto nádržích, obklopených listnatými stromy, jsou po vnějších stranách instalována jména všech obětí z 11. září 2001 a také 6 obětí teroristického útoku na WTC z 26. února 1993. Realizace vítězného projektu začala v roce 2006, slavnostně byl odhalen 11. září 2011, přesně na den desátého výročí útoku. Slavnostního otevření památníku se zúčastnil prezident Spojených států Barack Obama i s první dámou Michelle Obamovou a jeho předchůdce v úřadu George Bush s manželkou Laurou. Přítomna byla také ministryně zahraničních věcí USA a bývalá první dáma Hillary Clintonová. Památník u Pentagonu byl slavnostně odhalen při sedmém výročí útoku v roce 2008. Trvalý památník na místě dopadu letu 93 zatím postaven není. Další trvalé památníky již vyrostly po celých Spojených státech. Zároveň se v roce 2006 začalo s výstavbou přilehlého muzea (National September 11 Memorial & Museum známý také jako 9/11 Memorial Museum), které bylo otevřeno 21. května 2014.

Světové obchodní centrum byl newyorský komplex 7 kancelářských budov, který byl dominantou čtvrti Manhattan. Stavební práce na centru začaly v dubnu 1968 poslední budova (budova č. 7) byla dokončena v roce 1985.

V současnosti probíhá obnova komplexu, v jejímž rámci je budováno šest nových mrakodrapů. Nejvyšším mrakodrapem je One World Trade Center (1 WTC) předtím známá jako Freedom Tower (Věž svobody). Celá budova byla dokončena a slavnostně otevřena 3. listopadu 2014. Stojí v bezprostřední blízkosti místa, kde stály původní budovy WTC, které byly zničeny v roce 2001. Stavba nového WTC začala 27. dubna 2006. Základem mrakodrapu jsou tři ocelové sloupy vztyčené 19.prosince 2006 z nichž jeden je popsán tisíci ručně psaných vzkazů jako připomenutí obětí atentátů z 11. září 2001.

Na toto téma byly natočeny i filmy a dokumenty, různé konspirační teorie a vteřiny před katastrofou. Vše co jsem našla najdete níže v odkazech.

Toť vše z mého obsáhlého článku na toto téma. Nikdy na to nezapomenu. Moje narozeniny mi to nedovolí - dnes už 25! Přikládám odkazy na použité zdroje, další poutavé články s příběhy a virtuální prohlídku muzea.

|1|2|3|4|5|6| → další zdroje jsou rovnou v textu

Filmy → |1|2|3|4|5|6|7|8|9|

 Náhodně jsem našla u jedné zahraniční blogerky (těch 100 věcí je téměř na konci článku. Kdo hledá, najde.)takový, jakoby tag, nebo já jsem to tak nazvala. A já se oběma inspirovala a výsledek si můžete přečíst níže. btw název říká: VĚCI, ale plno z toho jsou živé bytosti, jídlo, pocity...atd., takže to označení VĚCI je jen pro formu :D

Dnešní téma je... rodičovství. Už delší dobu mi toto téma koluje v hlavě. Berte to tak, že já nemám děti, nejsem matka a tak píšu svůj 'laický' názor. S maminkami se setkávám dost často a všímám si, že jsou rodiče rozdělení do určitých skupin. Autoritáři, liberalisté, demokrati. Jinými slovy - 1. zákazy a příkazy, 2. je mi to fuk, dělej si co chceš a za 3. vyjednávání. O tom, která metoda je ta nej se dá úspěšně polemizovat. Za mě určitě NE výchova liberální. Znám taky takové rodiče. Teď tady nebudu rozebírat znaky každé z výchov a podobné řeči. Jen chci poukázat na to, že v dnešní době berou mnozí rodiče svoje povinnosti spojené s dětmi velmi na lehkou váhu. A jak se říká, rodina je základ státu, podle obrazu dnešní výchovy jsem moc zvědavá, jaký stát se tu rýsuje...

 

 

 „Dělejte vše tak, jak v dané chvíli nejlépe dovedete. A své chyby se naučte oceňovat.“

 •••

P.S.: Pokud přemýšlíte zda jste perfekcionistou nebo ne, tak tady přikládám body, které vám pomohou si to ujasnit:

- obsesivní zabývání se možnými chybami
- nesmyslně vysoké požadavky na sebe sama
- neodůvodněné pochybování o svých schopnostech
- přehnaný důraz na organizaci
- příliš vysoká očekávání od ostatních lidí
- snaha žít podle nesmyslně vysokých očekávání ostatních lidí (typicky vlastních rodičů

Zdroj bodového seznamu

P.P.S.: Napiš mi, co ty a perfekcionismus ♥

                                                                                                                 Vaše Chloé ♥

''Maskou se v psychologii označuje tendence zakrýt před ostatními lidmi své skutečné názory a postoje dobrovolně přijatým výrazem.''

Ať už je maskování záměrné a účelné, nebo jen jako bezděčná, nevědomá reakce, v každém případě si jím chce člověk vydobýt výhody, získat pohodlí a vyhnout se potížím. Tak může slaboch a úzkostlivý člověk zaujmout pózu silného a sebejistého a utajit zranitelnou povahu, na­hánět strach svým partnerům či protivníkům. Jak se říká: nejlepší obrana je útok! Na straně dru­hé může touto cestou člověk průbojný a sebejistý předstírat efektně nejistotu, slabost a bezmoc, aby obdržel vytouženou výhodu materiální nebo duševní kvality. Buduje-li si někdo svoji image, protože potřebuje zvlášt­ní ideální obraz sebe samého, aby tím mohla vzrůst jeho chabá sebedůvěra, nebo věří-li, že se musí z ohledu na utis­kující většinu přizpůsobit konvencím a k nerozeznání se uniformovat, nemění to nic na skutečnosti, že cílem je do­sáhnout vždy toho samého: opatřit si výhodu. Být o krok napřed.

Nejdůležitější je být sám sebou ♥